Dnes vám přináším rýmy o tom, jak to u mě doma vypadá, když vařím (nejen) podle internetových receptů. Občas mi ty google typy, přijdou spíš jak hloupé vtipy. Ne že bych byla ten typ holky, co stěží uvaří instantní polévku. Vaření a pečení mám ráda. Občas se i něco povede, pokud je samozřejmě ta správná konstelace hvězd. Pravdou bohužel je, že nejsem žádný kulinářský talent a navíc jsem nešika od přírody. Takže by mi nepomohlo, ani kdyby mi někdo k postupu udělal prezentaci v Power Pointu.
Ani pečlivé vážení a odlévání do mističek se u mě neosvědčilo, jelikož si pak připadám jako chemik. Proto není divu, že mi sem tam z hrnce vyjde pára ve tvaru hřibu. Je mi jasné, že při každém mém pokusu o vaření či pečení si gastronomičtí bohové rvou v nebi vlasy a drží minutu ticha za padlé potraviny. Když to shrnu, je vám myslím jasné, že se na ty kulinářské výtvory co sem dávám dost nadřu :-). A jak, že ty hokusy pokusy vypadají?
Akce v Lídlu lanaří,
uvařit si večeři.
K tomu upéct štrůdlu kus,
a zadělat si na kus-kus.
Telku pouštím, troubu spouštím,
kávu vařím, už teď se pařím.
V první chvíli optimista,
jenž zásoby má na štíru.
Kuchař jsem spíš alchymista,
zas hrozí večer o sýru.
Děs a hrůza panická,
kuchta jsem hysterická.
Všude lítám, padám smrady
už si vážně nevím rady.
Z téhle vůně bohulibé,
orchidej mi v okně zhyne.
Dost mám toho spáleného.
však nepálí prý poctivého.
Kdepak neřád ten se nedá,
na ruce je však kůže hnědá.
Tak opět jsem za pitomce,
jídlo mám od vietnamce.
A místo buchty v pekáči,
dezert sním si v mekáči.
Napsala u plotny zoufalá Ema
Žádné komentáře:
Okomentovat